Sokolovna

Památkově chráněná holická Sokolovna patří do první třicítky sokoloven postavených v naší zemi.

Významná památka Holic

Vysoce kultivovaná stavba individualistické moderny s monumentálně zpracovaným hlavním i zadním vstupním průčelím, je dílem významného pražského architekta 20. století Otakara Novotného. Základní kámen stavitelé za velkého zájmu veřejnosti položili 18. srpna 1912 a již za rok se u příležitosti župního sletu odehrálo 3. srpna 1913 slavnostní otevření.

Místní sokolská jednota, počtem členů velmi silná, se myšlenkami na výstavbu vlastního stánku pro cvičence začala zabývat již v roce 1905 a zakoupila potřebné pozemky. Hlavní hybnou silou stavby se stal čelný představitel jednoty MUDr. Čeněk Zemánek. Oslovil právě architekta Novotného, který v roce 1908 výboru předložil návrh skládající se z tělocvičny, přednáškového a divadelního sálu a veřejných lázní. Ve druhé verzi projektu z let 1910–1911 Novotný poněkud zredukoval dekorativnost a plášť budovy navrhl z režného zdiva v barevném provedení červená a bílá cihla. Vyhotovil také sádrový model, který si mohli prohlédnout návštěvníci několika uměleckých výstav, a to i v zahraničí – například v roce 1911 v Římě.

Tělocvična

Jak už to tak bývá, nakonec se holickým Sokolům podařilo postavit pouze budovu menší – tělocvičnu. Náklady se z plánovaných 41 000 korun vyšplhaly až na neuvěřitelných 120 000 korun. Jednota se velmi zadlužila a dalším plánům udělala přítrž i první světová válka. Hypotéku Sokolové spláceli ještě dalších 23 let.

Za první světové války sloužila Sokolovna jako vojenský lazaret, později i jako kulturně společenské středisko a v letech 1949–1956 hlavně jako kino. Nyní Sokolovna slouží výhradně tělovýchově a sportu pro místní školy a kluby. V roce 2019 prošla památkově chráněná budova rozsáhlou rekonstrukcí interiéru.

Oválná Výborovna

Součástí Sokolovny je také oválná Výborovna, v níž se dochoval nábytek navržený autorem projektu architektem Otakarem Novotným. Ve vestibulu visí od roku 2019 pamětní deska ruského legionáře Jana Bradny, nalezená při zateplování půdních prostor. V interiéru se dochovala i původní architektonická výbava – dveře, betonové stropy (nad sálem kazetový), kovové schodiště na půdu či kovové zábradlí balkónu.

Café Zemánek

V bývalé promítárně kina nabízí služby od roku 2019 kavárna Café Zemánek. Vznikla za přispění Evropského fondu pro podporu regionálního rozvoje, Pardubického kraje a města. Součástí kavárny je balkón nad tělocvičnou, ale i posezení na venkovních ochozech. Nádherný prostor vdechl Sokolovně nový, společenský rozměr – přesně v duchu otců zakladatelů.